Popis znaku: v červeno-zeleně děleném štítě nahoře vyrůstající zlaté kolo sv. Kateřiny se stříbrnými noži, převýšené ve vylomení zlatou korunou, dole stříbrné vnilité břevno.
Popis praporu: list tvoří čtyři vodorovné pruhy, červený, zelený, bílý vlnitý s třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a zelený, v poměru 4:1:2:1. Do červeného pruhu vyrůstá žluté kolo sv. Kateřiny s bílými noži, převýšené ve vylomení žlutou korunou.
Poměr šířky listu k jeho délce je 2:3.
Dnešní obec Dolní Podluží se dříve jmenovala Dolní Grunt a povstala rozdělením vsi Grunt na část horní a dolní. Přívlastek Horní a Dolní Grunt vznikl na základě polohy vsi rozložené podél říčky Lužničky. Z části při dolním toku vznikl Dolní Grunt. Pod původním jediným pojmenováním Grunt se ves poprvé připomíná v roce 1485 jako příslušenství hradu Tolštejna, který v té době byl již čtyři roky v držení Hugolta ze Šlejnic. První zmínka o Dolním Gruntu jako takovém pochází z roku 1566, kdy bylo do desek zemských vloženo pořízení o rozdělení dědictví mezi čtyři syny po zemřelém Jiřím ze Šlejnic. V roce 1587 byl prodán Rumburk s Tolštejnem a Jiřetínem Jiřímu Mhlovi ze Střelic a po dvaceti letech koupil uvedený statek Radslav Vchynský z Vchynic. Jeho potomci drželi Rumburk s Tolštejnem až do pobělohorských konfiskací. Tehdy byl pokutován Vilém Kinský za účast na údajném spiknutí Albrechta z Valdštejna, s kterým přišel o život při Valdštejnově zavraždění v Chebu v roce 1634. Rozsáhlý konfiskovaný majetek Kinského byl českou komorou rozprodáván a tak došlo i na Rumburk, který získal Kryštof Löbel z Krainburka. S dcerou Löblovou Marií Markétou získal Rumburk její manžel František Eusebius z Pöttingu. Jeho syn Jan Šebestián se v roce 1681 rozhodl prodat Rumburk Antonínovi Floriánovi knížeti z Liechtensteina. Jeho potomci vlastnili panství Rumburk a s ním i Dolní Grunt až do konce patrimoniální správy (1850).
Jazykovědci činí k významu názvu obce tento výklad: Toto místní jméno vzniklo z apelativu „Grund“ s významem „důl, dolina, údolí“ a rozumělo se v tom jméně údolí podle řeky nebo potoka, v němž byla tato osada založena. V současnosti užívané pojmenování Dolní Podluží pochází z období po roce 1945, kdy byla hledána nová jména pro vsi s německými názvy. Podle polohy pod horou Luž, resp. pod Lužickými horami, bylo přijato pojmenování „Podluží“.
Na katastru obce stojí kostel zasvěcený sv. Kateřině. Byl postaven v roce 1548 za Šlejniců a sloužil věřícím z obou Gruntů a příslušných osad. Sv. Kateřina Alexandrijská žila ve 4. století. Od 10. století vyprávějí legendy o vzdělané královské dceři, která odmítla nabídku k sňatku od císaře Maxentia. Ten Kateřinu uvěznil. Měla být mučena, ale blesk roztříštil mučící nástroj, kolo posázené noži a tak byla Kateřina sťata mečem. Proto je speciálním a nejvýraznějším atributem sv. Kateřiny zmíněné kolo, které je mnohdy zlomené.
Znak obce odpovídá popisu: V červeno-zeleně děleném štítě nahoře vyrůstající kolo sv. Kateřiny se stříbrnými noži, převýšené ve vylomení zlatou korunou, dole stříbrné vlnité břevno. Kolo sv. Kateřiny ukazuje na zasvěcení místního kostela. Koruna při kole se opírá o skutečnost, že sv. Kateřina byla dcerou královskou a je zobrazována s korunou na hlavě. Červená barva pole se shoduje s obvyklým způsobem zobrazování atributů mučedníků, kterým je vyhrazena červená jako symbol mučednictví. Dolní zelená polovina štítu je inspirována Lužickými horami a vlnité břevno se vztahuje k říčce Lužničce, na jejíž březích se obec rozkládá.
Prapor obce lze popsat: List tvoří čtyři vodorovné pruhy, červený, zelený, bílý, vlnitý s třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a zelený, v poměru 4 : 1 : 2 : 1. Do červeného pruhu vyrůstá žluté kolo sv. Kateřiny s bílými noži, převýšené ve vylomení žlutou korunou. Prapor opakuje podobu znaku.
Zastupitelstvo obce Dolní Podluží na svém zasedání konaném 4. 12. 2001 schválilo návrhy obecního znaku a praporu, které provedl Stanislav Kasík z Roudnice nad Labem.
Pověřen zastupitelstvem obce požádal dne 15. 1. 2002 starosta obce Josef Pecinovský Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o posouzení předkládaných návrhů znaku a praporu obce a o doporučení jejich udělení obci Dolní Podluží předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Dne 13. 2. 2003 byly v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předány starostovi obce Josefu Pecinovskému prapor a znak obce Dolní Podluží.
NETEČE VÁM VODA?
NEJDE VÁM ELEKTŘINA?
NEJDE VÁM PLYN?
Návštěvnost:
ONLINE:2
DNES:218
TÝDEN:2538
CELKEM:1477544