Představujeme naši obec z ptačí perspektivy. Vydejte se na virtuální prohlídku centra obce, kostela sv. Kateřiny Alexandrijské, dřevěné zvoničky nebo hřbitova s hrobkou rodiny Brass.
https://www.virtualtravel.cz/dolni-podluzi/
Obec Dolní Podluží se nachází v Ústeckém kraji v okrese Děčín. Obec leží na jihu Šluknovského výběžku a je přirozenou vstupní branou do nejsevernějšího regionu České republiky. Dolní Podluží se rozkládá v širokém údolí potoka Lužnička na úpatí Lužických hor. Dle objemu výkonu přenesené působnosti je obcí I. stupně. Obcí s pověřeným obecním úřadem a rozšířenou působností je město Varnsdorf. Obec je tvořena třemi místními částmi: Dolní Podluží, Kateřina a Světliny 2. díl. Celková výměra katastru obce činí 1 518 ha. Katastrálně tvoří jeden celek k. ú. Dolní Podluží. Na západě navazuje na obec Horní Podluží, s níž tvoří souvislé údolní osídlení, na severovýchodě pak plynule navazuje město Varnsdorf. Na východě sousedí se Svobodným státem Sasko, konkrétně obcí Waltersdorf, s níž ji spojuje hraniční přechod pro pěší a cyklisty „Dolní Podluží – Waltersdorf/Herrenwalde“. Jako hraniční obec má Dolní Podluží dobrou dopravní dostupnost do významných sídelních útvarů jak na české tak i na německé straně hranice.
Významná část území obce se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, jež se rozprostírají v tzv. České křídové pánvi. Geologicky jsou Lužické hory tvořené převážně svrchnokřídovými pískovci, jimiž v třetihorách na četných místech proniklo k povrchu žhavé magma, které utuhlo ve formě znělcových a čedičových hornin. Protože jsou tyto sopečné horniny odolnější než okolní pískovce, byly následnou erozní činností vypreparovány, čímž vznikl charakteristický reliéf Lužických hor, tvořený protáhlými hřbety a výraznými kuželovitými nebo kupovitými vrchy.
V katastru obce se nacházejí zvláště chráněná území, tj. CHKO Lužické hory, dále evropsky významné lokality, tj. EVL Lužickohorské bučiny a dále na území obce rovněž zasahuje okrajově i Ptačí oblast Labské pískovce. Území obce spadá také do územních systémů ekologické stability ÚSES Studený vrch (82) – Poledník (84), ÚSES Kozí hřbet – Weberberg a ÚSES Pěnkavčí vrch.
Na demografický vývoj, podobně jako ve všech oblastech česko-německého pohraničí, měl zásadní vliv odsun původního německého obyvatelstva po 2. světové válce. Oproti roku 1930 klesl celkový počet obyvatel v r. 1950 o 42% (z původních 3 095 na 1787). Podobný vývoj se dá vysledovat i z počtu domů s tím rozdílem, že razantní pokles se projevil až v r. 1961. Z obce se stala významná chalupářská oblast, většina opuštěných objektů byla postupně rekonstruována, což má svůj význam především z hlediska zachování původního rázu krajiny. Úbytek počtu obyvatel pokračoval až do počátku devadesátých let minulého století, kdy se situace stabilizovala. Od r. 1991 je zaznamenán nárůst počtu domů v důsledku individuální bytové výstavby. Stávající věková struktura obyvatelstva obce je poměrně příznivá, 72 % trvale žijících obyvatel obce je v produktivním věku (15 – 65 let).
Z ekonomických aktivit v obci výrazně převažují činnosti, související se strojírenskou a řemeslnou výrobou. Další významnou součástí jsou služby. Charakter zemědělství je dán nadmořskou výškou a horským rázem venkovské krajiny na hranici CHKO Lužické hory. Jedná se zejména o údržbu trvalých travních porostů (louky, pastviny), spojenou s chovem skotu, koní, koz a ovcí.
Nejvýznamnější pozemní komunikací na území obce je silnice I/9 (Praha – Mělník – Česká Lípa – Nový Bor – Rumburk – st. hranice). Další významnou pozemní komunikací je silnice II/264 (st. hranice – Varnsdorf – Rybniště) a dále silnice III/2643. Celým území obce prochází regionální železniční trať č. 516 Rybniště – Varnsdorf.
V Dolním Podluží je provozována ordinace praktického lékaře pro dorost a dospělé. Základní škola pro 1. až 9. třídu je spádovou školou pro obce Dolní Podluží, Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou. Základní škola je příspěvkovou organizací obce, stejně tak Mateřská škola „Podlužánek“. V obci je v provozu kino Bio Luž, obecní knihovna, pošta a sportovní areál. Na území obce se nachází řada značených turistických a cyklo tras. Významnými turistickými cíly jsou hornická naučná stezka údolím Milířky, bývalé lomy Na Čertově pláni či Bergwerkloch nebo kostel sv. Kateřiny a samozřejmě samotné Lužické hory.
Dnešní obec Dolní Podluží se dříve jmenovala Dolní Grunt a povstala rozdělením vsi Grunt na část horní a dolní. Přívlastek Horní a Dolní Grunt vznikl na základě polohy vsi rozložené podél říčky Lužničky. Z části při dolním toku vznikl Dolní Grunt. Pod původním jediným pojmenováním Grunt se ves poprvé připomíná v roce 1485 jako příslušenství hradu Tolštejna, který v té době byl již čtyři roky v držení Hugolta ze Šlejnic. První zmínka o Dolním Gruntu jako takovém pochází z roku 1566, kdy bylo do desek zemských vloženo pořízení o rozdělení dědictví mezi čtyři syny po zemřelém Jiřím ze Šlejnic. V roce 1587 byl prodán Rumburk s Tolštejnem a Jiřetínem Jiřímu Mhlovi ze Střelic a po dvaceti letech koupil uvedený statek Radslav Vchynský z Vchynic. Jeho potomci drželi Rumburk s Tolštejnem až do pobělohorských konfiskací. Tehdy byl pokutován Vilém Kinský za účast na údajném spiknutí Albrechta z Valdštejna, s kterým přišel o život při Valdštejnově zavraždění v Chebu v roce 1634. Rozsáhlý konfiskovaný majetek Kinského byl českou komorou rozprodáván a tak došlo i na Rumburk, který získal Kryštof Löbel z Krainburka. S dcerou Löblovou Marií Markétou získal Rumburk její manžel František Eusebius z Pöttingu. Jeho syn Jan Šebestián se v roce 1681 rozhodl prodat Rumburk Antonínovi Floriánovi knížeti z Liechtensteina. Jeho potomci vlastnili panství Rumburk a s ním i Dolní Grunt až do konce patrimoniální správy (1850).
NETEČE VÁM VODA?
NEJDE VÁM ELEKTŘINA?
NEJDE VÁM PLYN?
Návštěvnost:
ONLINE:1
DNES:40
TÝDEN:379
CELKEM:1500394