A picture

mojeiD


Ti z vás, kteří navštěvují pravidelně naše internetové stránky, si určitě všimli, že se na nich objevila nová ikonka „mojeID“. Přes tuto službu se nyní můžete snadno a rychle přihlásit jak k novým anketám, tak i k několika tisícům dalších služeb na českém internetu. Nám na úřadě pak mojeID přináší nové možnosti v komunikaci s vámi, občany obce Dolní Podluží. Více informací naleznete zde.

 

czechpoint

 

Obec Dolní Podluží - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 11
DNES: 478
TÝDEN: 2823
CELKEM: 353844

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Štoly - naučná stezka Údolím Milířky

ŠTOLA U KNÍŽECÍ STUDÁNKY

nepřístupná
Štola U Knížecí studánky, zvaná též jako Antoniho štola je dlouhá 208m. Je ražena 122m k jihu a pak se stáčí na západ. Kromě malého hloubení a některých částí chodby nemá žádné dobývací prostory, pravděpodobně měla odvodnit výše položené dobývky, otevřené šachticemi. Její původní název se nedochoval.

ŠTOLA MILÍŘKA

nepřístupná
Portál štoly zvané Milířka leží asi 120m odtud u potoka. Za portálem je do hloubky 60cm zatopená, stáčí se a vede k východu, v polovině délky se vrací do severního směru. Končí závalem před kterým je zachován ručně sekaný oválný profil, typický pro středověká díla. Štola nemá větší dobývkové prostory a patrně byla ražena pro odvodnění dobývek výše ve svahu. Není však vyloučeno, že by mohlo jít o odvodňovací štolu k dolu Berghaus. Původní jméno štoly se nedochovalo.

DŮL BERGHAUS

nepřístupná
Důl Berghaus byl otevřen hlavní šachtou, její zbytky jsou ještě patrné jižně od cesty. Šachta byla podsednuta štolou, která ústila severně od cesty, nedaleko mostu. Štola vedla mělko pod povrchem a měla zřejmě několik světlíků. Značná velikost haldy před portálem (dnes je proříznuta potokem) napovídá, že šlo patrně o nejveší důl na stříbro a barevné kovy v údolí Milířky. Je možné, že důl měl jednu, níže položenou odvodňovací štolu.
LOM BERGWERKLOCH
Křemenný lom tvoří asi 240m dlouhé vytěžené údolí. Jeho středem se táhne křemenná žíla beze stop zrudnění široká 0,5 až 1,2m. Do boku je vyraženo několik rozrážek, pravděpodobně průzkumných. V jejich haldách byly nalezeny zbytky hornického nářadí.

LOM NA ČERTOVĚ PLÁNI

Tento pískovcový lom se táhne po jihozápadním svahu Kozího hřbetu a jeho celková délka je 350m. Je vůbec nejdelším kamenolomem v okolí. Ve vzdálenosti 150m pod ním, na úpatí svahu se nachází delší pískovcový lom. Oba lomy, jakož i ostatní v okolí Lesného jsou koncem 19. století vedeny již jako opuštěné. Některé z nich mohly být v provozu již kolem roku 1564, kdy byla založena osada u Lesního mlýna "Buschdörfel". O kamenolomech v okolí Tolštejna se zmiňuje v zakládací listině Jiřetína vroce 1554 i Georg von Schleinitz.

LUŽICKÁ PORUCHA

Právě v tomto místě přechází cesta významnou geologickou linii zvanou lužická porucha. Ta tvoří jižní hranici lužického žulového masivu, který se zde dotýká pískovců české křídové pánve. Ve zdejší oblasti má lužická porucha charakter přesmyku. Táhne se od Brtníků přes Krásnou Lípu a Jiřetín, východně odtud přechází státní hranici a vede pod Oybinem k Popově skále a přes Jitravu a Křížany ke Světlé pod Ještědem. Na sever od lužické poruchy vystupují na povrch žuly, krajina jižně je tvořena pískovci.

ŠACHTA NA KOZÍM HŘETU

Stará šachta je nejméně 10m hluboká a pravděpodobně vede do dobývek. Je vyražena na hřebeni Kozího hřbetu, v oblasti zkoumané pinkami. Rozměry některých zařícených pinek přitom napovídají, že by mohlo jít o další šachty. Do této oblasti směřuje také Štola U Knížecí studánky, ležící o 55m níže, která mohla být ražena jako odvodňovací.